Mezi dvěma světy
Tomáš Režňák

Dokončení Filadelfické církve poslední doby a její vytržení - kapitola IX.

Obsah

3. dovětek: Vidění o Kristově kříži a jeho plné výkupné moci

Jedna sestra mě prosila, abych napsal o výkupném díle na Golgotě. Protože se to lépe prožívá než popisuje, přemýšlel jsem, jak bych to co nejlépe vyjádřil. A tu mi Pán sám pomohl a ukázal mi to.

Pojednou stál přede mnou. Ukřižovaný v zářivé slávě, planoucí jako slunce. Z jeho těla ustavičně vycházely paprsky stále se pohybující jako vlny, které se rozlévaly po celém světě a plynuly dál a dál po zemi. Všude kde lidé hleděli toužebně ke kříži byli těmito vlnami paprsků uchváceni a převedeni k novému životu. Břemena, která je tížila a s nimiž se vlekli, sama s nich padala, jakmile byli zasaženi světelnými vlnami kříže. Jiní, kteří před sebou marně a s velikou námahou tlačili veliké balvany a sotva jimi mohli hnout, ovládali a tlačili je bez námahy jedním prstem v tu chvíli, jakmile je naplnily světelné vlny kříže.

Zbloudilí poutníci, kteří v houštinách lesů nevěděli kudy kam a toužebně vyhlíželi po pomoci, byli automaticky uvedeni působením paprsků na správnou cestu.

Váhavým a pochybovačům na rozcestí osvítily paprsky pravou cestu. Mdlí a nemocní buď dostali novou odvahu do života a zmocnění k modlitbám, nebo byli uzdraveni, mrtví ožívali, smutní byli potěšeni, ba sám svět zvířat a rostlin vydechl ulehčením, kdekoliv se ho dotkly životodárné paprsky z kříže. Celý vesmír byl nakonec naplněn těmito zářivými vlnami z kříže, jimi obživen a obnoven. Ukřižovaný byl nevyčerpatelným zdrojem života, protože nic z jeho slávy a zářivosti neubylo, přestože světelná záplava se z něho lila bez přestání. Vzpomněl jsem si na slovo: „Otec dal život Synu, aby Syn měl život v samém sobě." Musel jsem znovu a znovu volat „Nádherné, nádherné, nádherné" a padnout před Ním a klanět se Mu.

Ale k nesmírné své bolesti jsem uviděl také dva druhy lidí, kterých se tyto životodárné vlny ani netkly, kteří zůstali nadále mrtví, lhostejni a tupí a mořili se dál v množství svých vlastních cest a namáhali se marně, aniž čeho dosáhli. Jedni chodili na chůdách, aby mohli dělat větší kroky a dívat se na druhé s výšky a tak vlny moci a života tekly pod nimi. Druzí sice chodili, po zemi, ale byli obrněni pancířem nevěry a byli většinou otočeni zády k Ukřižovanému, nic od Něj nečekajíce. A tak mocné vlny životodárného světla tekly kolem nich a přes ně, nenacházejíce u nich možnost proniknutí.

Obojí tento druh lidí zůstával černý, zatímco ti otevření pro působení paprsků dostávali zářivou jasnost. Při pozornějším přihlédnutí jsem spatřil ještě jeden druh lidí, kteří byli částečně zasaženi životodárným proudem, ale částečně byli ještě opancéřováni nevěrou, nedověrou nebo pověrou a proto vlny života je nemohly úplně proniknout a vykonat při nich dokonalé dílo proměny. Při nich byl životodárný proud brzděn a podvázán. Tato třetí skupina byla šedivé barvy, proto jsem ji také zpozoroval teprve když se mi vidění ukázalo po třetí.

I zde je tedy rozdělení do tří skupin, pokud se týká díla vykoupení a trojnásobné opakování zjevení, aby se mi to tím více vtisklo do paměti. V pohledu na toto vidění mnou hýbala jediná myšlenka: Kdy sestoupí ti lidé ze svých chůd pýchy a zůstanou na půdě skutečnosti, kdy odloží všechnu nevěru, nedověru a pověru a začnou plni touhy víry a očekávání hledat všecku spásu a moc v Ukřižovaném, aby v jejich životech mohly bez překážky a plně plynout a působit životodárné vlny?

Předpokladem je poznáni vlastní nemohoucnosti, neomezená víra v Pánem dokonané dílo vykoupení a celé oddání se Jemu, jak je zachyceno v našich dvanácti bodech.

K celému oddání se náleží i hotovost nechat se tupit jako bludař od bláznivých panen a Laodicejských křesťanů.

 

 

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první :-)

Napsat komentář

  • na jiné komentáře odkazujte zápisem např. [2]
  • HTML značky nejsou povoleny
tučně označené položky musíte vyplnit

 

na začátek příspěvku  na první komentář

2012 – 2024   Tomáš Režňák - programátor, webdesignér, taťka a křesťan ve vývinu :-)