Mezi dvěma světy
Tomáš Režňák

Ježíš není citoslovce

18.9.2016

Za mých školních let bylo v oblibě používat slovo „vole“. Nevím, jestli jsem ho používal, je to dost pravděpodobné, minimálně v období puberty. Ale byli přeborníci, kteří byli schopni vložit toto slovo snad do každé věty.

S přibývajícím věkem si všímám, že slovník lidí okolo mě se trochu změnil. Jsou dvě možné příčiny – už nejsem tolik v kontaktu s mladými lidmi, takže jejich slovník jde trochu mimo mě. Druhá možná příčina je, že od doby svého obrácení jsem – možná až mimořádně – citlivý na to, když někdo říká Boží jméno nadarmo.

„Ježíš, já jsem Vám zapomněla dát účtenku.“, „Ježíšikriste, mě dneska bolí záda.“, „Ježíši, snad se Vám něco nestalo?“ Ta první věta mi utkvěla v paměti jako replika z obchodu, kde jsem minulý týden nakupoval, ostatní věty uvádím víceméně jako příklady, protože obdobných vět slyším denně řádově desítky.

Když zůstanu u zaměření na slovní druhy, tak Ježíš je podstatné jméno, přesněji pak vlastní jméno a je to pojmenování Božího syna. Význam jména Ježíš je v Bibli udáván jako „Bůh s námi“:

Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů. To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: ‚Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘. Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš. Mt 1, 20-25

Co mě osobně mrzí je, že nevěřící lidé používají jméno Ježíš bez toho, aniž by věděli, o kom vůbec mluví. Že to není citoslovce, kterým by měli vhodně (či spíše nevhodně) okořenit každou druhou větu. Nechci nikoho odsuzovat za to, jak mluví, ale tohle mi opravdu vadí. Bohužel, nenašel jsem zatím účinný způsob, jak se proti tomu bránit.

Co je pro mě naopak povzbuzením je, že se tento nešvar neděje v církvi. Ve společenství znovuzrozených křesťanů se opravdu s podobnými větami nesetkáte. Každý bratr či sestra si je dobře vědom toho, že oslovením „Ježíši“ mluvíme k někomu, kdo je živý a kdo nám naslouchá.

A tak jsem vděčný Bohu za to, že můžu vyslovovat jméno Ježíš s plným vědomím toho, proč to dělám. Kéž by takových lidí u nás přibývalo.

 

Neužívej jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, neboť toho, kdo by užil jeho jména nadarmo, Hospodin neponechá bez trestu. Ex 20,7 (B21)

 

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první :-)

Napsat komentář

  • na jiné komentáře odkazujte zápisem např. [2]
  • HTML značky nejsou povoleny
tučně označené položky musíte vyplnit

 

« seznam článků  na začátek příspěvku  na první komentář

2012 – 2024   Tomáš Režňák - programátor, webdesignér, taťka a křesťan ve vývinu :-)