Už někdy v půlce minulého roku mi, věřím, dal Bůh novou inspiraci k modlitbám – totiž, abych se šel modlit do okolních vesnic. Párkrát jsem si ten úkol v hlavě připomněl, ale nějak jsem úplně nevěděl, jak to prakticky provést. A z části si musím přiznat, že se mi ani nechtělo, protože objíždět autem vesnice mě nelákalo a na procházky pěšky jsem neměl dostatek času.
Někdy minulý týden jsem ale dostal další připomínku, a to při čtení Markova evangelia:
Obcházel pak okolní vesnice a učil. Mk 6,6(Malá odbočka – zkuste se jen v Markově evangeliu podívat, jak Ježíš chodil po okolních vesnicích a městech. Mnoho kapitol a odstavců začíná tím, že Ježíš sám nebo s učedníky někam přišel).
Ten verš ke mně tak promluvil, že jsem věděl, že s tou liknavostí musím něco udělat. A podařilo se, první modlitby jsem zrealizoval tento víkend. Nakonec z toho byl náročný (kvůli počasí, terénu a kočárku, ve kterém se nevědomky zúčastnil náš nejmladší synek), ale báječný a požehnaný výlet a hlavně příslib dalších dobrodružství.
I když jsem měl na cestě obavy, protože jsem chvílemi nevěděl, jestli najdu cestu zpátky domů, Bůh mě ujišťoval, že vše dobře dopadne a že se nemusím bát. A opravdu, cestu jsem nakonec i díky ochotným místním lidem našel a malý Matěj se probudil až na křižovatce před ulicí, kde bydlíme a v pohodě „vydržel“ až domů.
Obdobně jako když jsem se chodil modlit v Brně a Velkém Meziříčí, založil jsem si tento příspěvek jako evidenci míst, která jsem navštívil a která budu postupně doplňovat. Zjistil jsem, že zveřejnění mi pomáhá také v tom, že funguje jako jakýsi veřejný závazek a je to pro mě více motivační, než kdybych si evidenci vedl někde soukromě.
Kéž by byl tento příspěvek motivací i pro Vás, kteří víte, že Vás Bůh volá k něčemu, ale Vám se do naplnění Boží vůle nechce. Já jsem se tentokrát „našel“ v podobenství O dvou synech:
„Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přišel a řekl prvnímu: ‚Synu, jdi dnes pracovat na vinici!‘
Žádné komentáře. Buďte první :-)
Napsat komentář