Mezi dvěma světy
Tomáš Režňák

Proroctví není dogma

31.5.2020

Chtěl bych se dnes podělit se zkušeností, kterou jsem prožil a věřím, že může pomoci Vám, kteří se nějakým způsobem cítíte být povolání do prorocké služby, ale nejste si třeba v tomto ohledu jistí.

Věřím, že jsem dnes ráno dostal pokyn od Boha, abych předal slovo pro jednoho bratra. Jako obvykle jsem se ptal s určitými pochybnostmi Boha, jestli je to Jeho hlas, jestli to nejsou jen moje myšlenky, jestli tím danému člověku neublížím atd.

Poté, co všechny moje „rozumné" argumenty padly, jsem si vzal list papíru a začal naslouchat vnitřnímu hlasu, abych mohl vše zapsat. Ovšem trochu mě mátlo (a stávalo se mi to už dříve), že od prvotního impulzu, kdy jsem dostal nějakou formulaci vět, se mi po čase formulace trochu měnily. Tedy zhruba jsem věděl, v jakém duchu bude to slovo, ale konkrétní slova a jejich pořadí se malinko měnila.

Pokud jste někdy zkoušeli prorokovat, možná jste to někdy zažili – Bože, jak mám vlastně začít?

„Milovaní...“
„Milovaní bratři a sestry, ...“
„Moje děti...“

Myslím, že mi dnes Bůh dal k tomu malou lekci. Totiž, když jsem byl zmatený, jak to vlastně celé uchopit (a jestli vůbec), řekl mi Bůh:

„Řekni, co jsi dělal předtím, než jsi začal psát.“
A tak jsem si v hlavě popravdě odpověděl:
„Posnídal jsem povidlový koláč.“
„Dobře, teď to zkus ještě jednou.“
„Před chvíli jsem si dal na snídani koláč.“
„A ještě jednou.“
„Jedl jsem koláč.“

Rázem jsem si uvědomil, že jsem během okamžiku popsal třemi různými větami jednu a tu samou událost. A samozřejmě jsem si taky vzpomněl na to, že nejinak je tomu se čtyřmi evangelii o Ježíši, které dokonce sepisovali čtyři různí autoři. Představa, že by stejné události popsali všichni stejnými slovy a shodli se na všech detailech (což je jedna z častých kritik evangelií) je vlastně úplně absurdní. Sami se zkuste podívat na popis události Ježíšova ukřižování, které je zapsáno ve všech čtyřech evangeliích.

Takže jsem se, už s klidnějším svědomím, zaměřil na aktuální znění, které jsem měl ve své hlavě, a takto jsem prorocké slovo zapsal. A věřím, že mě Bůh dnes chtěl naučit, že nemusím úzkostlivě dbát na to, jestli jedno slovo bude tak či trochu jinak. Jde o celkový obsah a poslání daného proroctví – jestli je určené k povzbuzení, napomenutí apod. Také věřím, že Bůh je ten, který dovede takto předané proroctví správně interpretovat a sladit „vysílač“ s „přijímačem“. Vždyť je to Jeho dílo, na kterém máme možnost spolupracovat. Samozřejmě, pokud mu to dovolíme a půjdeme s kůží na trh.

Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči. Vždyť kdo ve vytržení mluví jazyky, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu, a nikdo mu nerozumí. Je puzen Duchem, ale to, co říká, zůstává tajemstvím. Ten však, kdo má prorocký dar, mluví k lidem pro jejich duchovní užitek, napomenutí i povzbuzení. Kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku, ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku církve. Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky, ale ještě více, abyste měli prorocký dar… 1K 14, 1-5

 

P. S. Když jsem přemýšlel o názvu článku a různých variantách, skončil jsem vždy s tím, které jsem nakonec zvolil. Když jsem se snažil vyhledat přesný význam slova dogma, tak jsem zjistil, že výkladů je vlastně více. Každopádně já to vnímám ve smyslu „jediné možné správné“, čímž jsem chtěl naznačit, že proroctví nemusí být nutně zapsáno jediným správným způsobem. Pokud jsem se odchýlil od skutečného významu tohoto slova, prosím, promiňte mi to.

 

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první :-)

Napsat komentář

  • na jiné komentáře odkazujte zápisem např. [2]
  • HTML značky nejsou povoleny
tučně označené položky musíte vyplnit

 

« seznam článků  na začátek příspěvku  na první komentář

2012 – 2024   Tomáš Režňák - programátor, webdesignér, taťka a křesťan ve vývinu :-)