Sympatizant křesťanství
Nedávno jsem si vzpomněl na člověka, který mi podal pomocnou ruku ve chvíli, kdy jsem ji potřeboval. Je pravda, že jeho nabídku jsem nakonec nevyužil, ale i tak mi dodala v potřebný čas potřebnou jistotu, že ji využít mohu. A kdo ví, třeba na jeho nabídku ještě dojde :-). Každopádně jsem mu za ni vděčný.
Co mě při jednání s tímto člověkem tehdy zaujalo bylo, že sám sebe označil (v souvislosti s reakcí na můj web) jako „sympatizanta křesťanství“. Když jsem ho po delším čase opět potkal, vzpomněl jsem si zase na ten zvláštní termín a musel jsem nad ním přemýšlet.
Co vlastně ten termín znamená? Sympatie vyjadřuje jakousi oblibu, náklonnost či přívrženectví. Sympatizovat můžeme s konkrétním člověkem, ale i s dalšími subjekty – politickou stranou, hnutím, možná s nějakými názory. Sympatiemi chceme vyjádřit, že se nám daný člověk, názor nebo věc líbí.
Na druhou stranu ale z toho slovního spojení cítím jistou dávku odstupu. Jakoby „sympatizant něčeho“ vyjadřoval sice, že se mu „to něco“ líbí, ale „to něco“ není věc, kterou by přijímal bytostně za svou nebo se jí chtěl aktivně účastnit. Například „sympatizant politické strany ČSSD“ tímto označením vyjadřuje, že členem ČSSD není, i když se mu tato strana líbí.
Napadá mě v této souvislosti přirovnání k fotbalovému fanouškovi. Sympatizant je vlastně někdo jako fanoušek. Ten soucítí se svým klubem, raduje se z jeho vítězství a je zklamán jeho prohrami a neúspěchy. Ale je tu jeden zásadní rozdíl – odměnu za případné vítězství fotbalového týmu dostanou pouze hráči – tedy ti, kteří za daný fotbalový tým skutečně hrají. Ať už dostanou pohár, peníze, slávu nebo jinou formu odměny, je tato odměna stále určena pouze aktérům a nikoliv těm, kteří se na ně dívají.
A stejně je to i s křesťanstvím. Nestačí být pouhým pozorovatelem, sympatizantem či fanouškem křesťanství. Stejně tak nestačí znát nějaké křesťany ve svém okolí a nebo církev, kde se křesťané scházejí. Po internetu kolují na toto téma slova jednoho evangelisty: „Chození do kostela z nikoho neudělá křesťana, stejně jako chození do garáže z nikoho neudělá auto.“ Je to pravda, každý se budeme zodpovídat sám za sebe a Bůh bude posuzovat náš vlastní život a naše osobní rozhodnutí pro Něj nebo proti Němu.
Jestliže nejsi sám znovuzrozeným křesťanem, nemáš účast na všech zaslíbeních, které Bůh nabízí. Bůh nás volá do osobního vztahu s ním a osobně se stará o každého, kdo mu vydá svůj život a smíří se s Jeho synem, Ježíšem Kristem. Možná se Ti křesťanství líbí, možná jsi přečetl za svůj život nějakou křesťanskou knihu nebo zajdeš občas do kostela. A přes to všechno Ti Ježíš jednoho dne může říct, že Tě nezná.
A tak jestli jsi dosud nevydal Bohu svůj život, možná Tě k tomu volá - právě dnes. Proč být fanouškem, když můžeš být hráčem? Proč být sympatizantem křesťanství, když můžeš být opravdovým křesťanem?
Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Ř 10,9
Komentáře (0)
Žádné komentáře. Buďte první :-)
Napsat komentář