Mezi dvěma světy
Tomáš Režňák

Církev jako karbanátek

17.12.2013

Dovolím si dnes sdílet příběh o tom, jak ke mně Bůh promluvil skrze nedělní oběd :-).

Přes víkend jsme měli na návštěvě milého hosta - Tomášek si přivezl neplánovaně z vánočního večírku kamaráda, se kterým se přes rok sice moc nevídá, ale o to víc se na setkání s ním vždy těší. A tak jsme mohli prožít pohodový víkend se čtyřmi dětmi.

Když nastala otázka sobotního oběda, došli jsme nakonec k názoru, že rozhodnou děti. A tak náš host vybral rajskou omáčku s kolínky jako svoje nejoblíbenější jídlo. Ocenil jsem, že se Tom, který rajskou moc nemusí, obětoval ve prospěch kamaráda - to bylo od něho milé.

Při přípravě oběda jsem dostal „veledůležitou“ úlohu připravit základ na karbanátky, které podáváme k rajské. Celá práce spočívala v tom, že jsem postupně připravil a dal do mísy suroviny, které mi manželka nadiktovala a vše jsem důkladně promíchal…

V neděli, když jsme sobotní oběd dojídali, si děti pochvalovaly, že nejlepší z oběda jsou karbanátky. A já, ve vší své skromnosti :-), jsem se začal chlubit, že karbenátky jsem vařil já. Pak jsem si uvědomil, že to nebylo úplně fér prohlášení a tak jsem uvedl (podle mě) na pravou míru: „Teda, smažila je maminka, ale já jsem dělal zbytek.“ Na tu opravdovou míru to ovšem uvedla maminka: „Vždyť tys to jenom zamíchal.“ A pravda byla na světě :-).

V tu chvíli jsem si uvědomil, že i zdánlivě bezvýznamná činnost, jako je zamíchání správných surovin, přispěla zásadním způsobem k celkovému výsledku. Začal jsem dětem vysvětlovat: „Co by se stalo, kdybych to všechno nepromíchal?“ Děti reagovaly samy: „Jeden karbanátek by byl jenom česnekový a ostatní ne. Jeden by byl přesolený a ostatní by byly bez chuti. Celkově by oběd nebyl dobrý.“ No a tak se poněkud zdlouhavě dostávám k tomu, co nám Bůh dnes chtěl říct:

Pokud se ti zdá, že tvoje služba v církvi je nicotná, bezvýznamná a nedůležitá, i přesto přispívá zásadním způsobem k celkovému výsledku. Není malých služeb pro Pána - v Jeho očích je každá služba důležitá a chce vidět, s jakým srdcem k ní přistupujeme.
A stejně jako dobrý karbanátek, je i dobrá církev výsledkem vyváženého propojení a namíchání služeb v ní.

Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů. A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení. Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy? Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? Dovedou je všichni vykládat? 1K 12,27-30

Pro inspiraci přikládám „můj“ recept na karbenátky. Dobrou chuť :-)

  • 1 rohlík roztrhat na malé kousky a zalít 1 dcl mléka, vidličkou rozmělnit
  • 60 dkg mletého masa
  • 1 vejce
  • 2 lžičky soli
  • majoránka
  • 1 menší palička česneku, rozetřít
  • 1 menší cibule na malé kousky (pro vybíravé děti vynecháme)
  • po důkladném promíchání předáme manželce ke zpracování a usmažení na pánvi

V tu neděli k nám Bůh potichounce promluvil ještě jednou - shodli jsme se s manželkou na tom, že po odchodu „vypůjčeného“ čtvrtého dítěte bylo doma nějak podivně prázdno. No, uvidíme…

 

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první :-)

Napsat komentář

  • na jiné komentáře odkazujte zápisem např. [2]
  • HTML značky nejsou povoleny
tučně označené položky musíte vyplnit

 

« seznam článků  na začátek příspěvku  na první komentář

2012 – 2018   Tomáš Režňák - programátor, webdesignér, taťka a křesťan ve vývinu :-)