Mezi dvěma světy
Tomáš Režňák

Dobré nebo špatné?

26.5.2014

Chtěl bych se dnes podělit s jedním životním principem, který si poslední dobou snažím osvojovat. Používám ho ve chvílích rozhodování. Denně jsme totiž nuceni učinit spoustu rozhodnutí – troufám si tvrdit, že za den jich mohou být desítky až stovky, i když si je nemusíme vždy uvědomovat.

S narůstající složitostí světa kolem nás a rozšiřováním nabízených možností se počet našich nutných rozhodování stále zvyšuje. Vezměme si jednoduchý příklad z každodenního života – když jste šli před 30 lety v obchodě zaplatit k pokladně, vytáhli jste peněženku, z ní patřičný obnos (který se dal díky všude stejným cenám spočítat přesně předem) a zaplatili jste.

Dnes se Vás v obchodě nejprve zeptají, zda máte věrnostní kartu obchodu (rozhodnutí 1), zda budete platit v hotovosti nebo kartou (rozhodnutí 2) a někdy následuje doplňující otázka, např. na účast v soutěži (rozhodnutí 3).

Díky Bohu, nad těmi jednoduššími rozhodnutími už ani nemusíme uvažovat a řešíme je automaticky (např. činnosti, které jsme si prostě osvojili jako návyk a nemusíme nad nimi přemýšlet). Dále učiníme spoustu drobných rozhodnutí, která stále nevyžadují naši větší pozornost (mám jet do práce autem nebo autobusem?).

Některá rozhodnutí se ale nečiní tak snadno. Dalo by se říci, že čím větší dopad na směřování našeho života rozhodnutí má, tím hůře se činí. A právě v těchto rozhodnutích se snažím uplatňovat zmíněný princip, který spočívá v tom, že si položím jednoduchou otázku:

Je to dobré nebo špatné?

Věřím totiž, že je to Bůh, kdo nám všem dal jakousi elementární rozlišovací schopnost dobrého a špatného. My lidé jí říkáme svědomí (i když svědomí chápeme trochu komplexněji než jen nějaký rozhodovací stroj).

Máte taky svědomí? Zkusme si jednoduchý test – níže je uvedeno pár otázek a zkuste si sami na ně v duchu odpovědět – je to dobré nebo špatné?

  • Mám mluvit pravdu?
  • Mohu krást v obchodě?
  • Mám milovat svoje děti?
  • Mohu zabít člověka?
  • Mám pomáhat lidem?
  • Mohu lhát ostatním?

Odhaduji, že podle vlastního nejlepšího svědomí si budeme umět na tyto otázky poměrně snadno a správně odpovědět. Problém však spočívá v tom, že my, jako lidé, umíme své svědomí přehlušit jinými argumenty a odpověďmi a nebo ho umíme jednoduše ignorovat. Jsme také mistři v tom, že si umíme své špatné jednání omlouvat a ospravedlňovat – ale to je nad rámec tohoto článku.

Je jasné, že toto rozlišování nám moc nepomůže, pokud řešíme rozhodnutí, která se těmito měřítky poměřovat nedají. Když si vezmeme příklad z úvodu článku, těžko najdeme odpověď na to, zda je dobré nebo špatné zaplatit v obchodě v hotovosti nebo zda je dobré nebo špatné zaplatit kreditní kartou. To jsou totiž rozhodnutí, ve kterých máme svobodnou vůli a máme se rozhodovat podle vlastního uvážení. Použitím daného principu tak můžeme dojít pouze k rozhodnutí, že je dobré v obchodě zaplatit a zboží neukrást.

Tento princip určitě není všemocný nástroj na rozhodování, ale přesto je dobré nad ním někdy uvažovat a zkoumat naše rozhodnutí v tomto světle. Věřím, že se nám to v dlouhodobém horizontu vyplatí, i když momentální dopad takových rozhodnutí tomu nemusí nasvědčovat (mám se přiznat ke lži? budu za to potrestán…).

Pokud se budete ve svém životě rozhodovat, kterou cestou se vydat, tak Vám přeji, abyste činili dobrá rozhodnutí a pokud si nebudete vědět rady, zkuste si jednoduše říct – je to, pro co se chci rozhodnout, dobré nebo špatné? A pak jen naslouchejte Vašemu svědomí, co Vám na to odpoví.

Učte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se pře vdovy. Iz 1,17 V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas. A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry. Ga 6,9-10

 

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první :-)

Napsat komentář

  • na jiné komentáře odkazujte zápisem např. [2]
  • HTML značky nejsou povoleny
tučně označené položky musíte vyplnit

 

« seznam článků  na začátek příspěvku  na první komentář

2012 – 2018   Tomáš Režňák - programátor, webdesignér, taťka a křesťan ve vývinu :-)