Mezi dvěma světy
Tomáš Režňák

Jak jsem v noci vařil čaj aneb Bůh za tebe pojistky nenahodí

18.4.2012

Dnes v noci se probudila Sárinka s kašlem – nejprve pořád pokašlávala a potom se kašel v intenzitě začal stupňovat. Já, v polospánku, jsem se pomodlil – prosil jsem Ježíše, aby malá mohla v klidu spát a aby ji ochraňoval od špatných věcí a zbavil ji toho kašle. Tak nějak automaticky. A v hloubi srdce jsem si říkal, že Bůh to vyřeší (je přeci s námi, ne?).

Jenomže kašel neustával a tak jsem vstal, rozdrtil jsem Sárince půlku prášku proti kašli, dal zapít šťávou a šel jsem si – protože jsem byl ve třičtvrtě na dvě překvapivě probuzený – číst Bibli. Ovšem dalších patnáct minut jsem slyšel z ložnice pořád kašel a tak jsem vzkřísil původní myšlenku – jít uvařit čaj (do jehož vaření se mi poprvé vůbec nechtělo). Ve dvě hodiny ráno jsem tedy uvařil vodu, zalil „Dětský čaj proti kašli”, dal do něj med a postavil jej do hrnce se studenou vodou, aby rychle vychladnul. Jakmile jsem to udělal, hlavou mi projela věta, kterou jsem nedávno četl na webu – „Bůh za tebe pojistky nenahodí.”

Přesné znění najdete v tomto článku a mými slovy převyprávěno se tam hovoří o tom, že pokud Vám doma přestane fungovat elektřina, můžete se modlit za to, ať Vám Bůh pomůže. Můžete věřit, že Bůh to nějak vyřeší a že elektřina zase pojede. Ale jediné, co pro Vás Bůh v takové situaci asi udělá je, že Vám poradí jít zkontrolovat a nahodit pojistky. Ani kdybyste se modlili měsíc v kuse, věřím, že Bůh Vám ty pojistky opravdu nenahodí.

A přesně tuto pravdu jsem si uvědomoval i já dnes v noci – jak jsem někdy pošetilý co se týká běžných věcí, které mohu dělat sám. Jak prosím Boha o zázrak, místo abych vstal a uvařil čaj. My všichni určitě chceme vidět zázraky, které Bůh koná (a činí je i dnes), ale nečekejme zázraky tohoto typu. Věřím, že Bůh z nás nechce mít loutky, které se při sebemenším problému pomodlí, obrátí na Něj a budou čekat na Jeho zásah. Ano, můžeme se na Něj obrátit a vydat Jemu tu situaci a poprosit o pomoc – a On bude s námi.

Bůh nám dal svobodnou vůli, mozek a rozum a je na nás, abychom je náležitě používali. Nezapomínejme na to.

A jak to dopadlo s čajem? Mezitím, co jsem ho chladil, malá usnula a z ložnice bylo slyšet spokojené oddechování. Já jsem se jenom pousmál nad „zbytečným” čajem, který ale vůbec zbytečný nebyl. Díky, Otče!

 

Jak jsem v noci vařil čaj

 

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první :-)

Napsat komentář

  • na jiné komentáře odkazujte zápisem např. [2]
  • HTML značky nejsou povoleny
tučně označené položky musíte vyplnit

 

« seznam článků  na začátek příspěvku  na první komentář

2012 – 2018   Tomáš Režňák - programátor, webdesignér, taťka a křesťan ve vývinu :-)