Mezi dvěma světy
Tomáš Režňák

Na co se můžeme spolehnout?

11.2.2015

Tento článek jsem napsal v květnu loňského roku a zamýšlel jsem ho původně jako úvod k pozvání na akci Noc kostelů. Našel jsem ho dnes v archivu a protože mi bylo líto ho smazat, dávám ho k dobru dnes - snad bude někomu k užitku. Konec konců si můžu na svém webu - zatím - psát, co chci. Dokonce i pravdu.

Svět kolem nás a věci v něm se neustále mění. Zdá se mi, že čím je naše civilizace vyspělejší, tím četnější, rychlejší a významnější změny můžeme pozorovat všude kolem nás. A nemusí jít jen o změny velké a globální – můžeme je vidět v drobnostech v našem každodenním životě.

Obchod, do kterého jsme byli zvyklí léta chodit nakupovat, najednou přes noc zmizí. Počítačový operační systém, který jsme před 13 lety s napětím očekávali, je dnes prohlášen za mrtvý a dál se nebude udržovat. O denních změnách cen v obchodech ani nemluvím – časy, kdy vše mělo pevně danou cenu, si můžeme připomínat už jen z vyprávění rodičů a prarodičů.

Z této dynamičnosti a častých změn ovšem vyplývá jeden negativní důsledek a to je narůstající míra nespolehlivosti světa kolem nás. Časté a předem neodhadnutelné změny znamenají, že se na věci kolem nás nemůžeme spolehnout. Ale přesto jsme jako lidé stvořeni tak, že právě tyto jistoty a možnost „spolehnout se“ v životě hledáme. Rádi bychom našli spolehlivého partnera, spolehlivého zaměstnavatele (zaměstnance), chtěli bychom, abychom se mohli spolehnout na naše děti, spolehlivost vyžadujeme i od věcí.

Existuje tedy vůbec něco, na co bychom se mohli v našich životech spolehnout vždy a za všech okolností? Něco, co se nezmění za den, za týden, za měsíc, za rok, za 10 let, za 100 let, za 1000 let, …?

Těžko si něco takového dovedeme představit, ale jako křesťané věříme tomu, že jednu takovou jistotu přeci jen máme - a tou jistotou je Bůh. Ať už je naše představa Boha jakákoliv, On nám zaslíbil, že je tím věrným, stejným a neměnným po všechny časy, ať už se na zemi a kolem nás děje cokoliv. A to je docela dobrá jistota - no řekněte sami, nabízí Vám dnes někdo něco takového?

„Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bůh, ten, který jest a který byl a který přichází, Všemohoucí.“ Zj 1,8

A co je cílem mého dnešního zamyšlení? Motivovat nás ke dvěma věcem:

  1. Abychom přemýšleli o věcech kolem nás i z hlediska věčnosti a hledali to, co má v životě opravdový smysl. Pamatujme na to, že všechno, co máme (nebo si alespoň myslíme, že to máme), jednou zmizí a o to všechno přijdeme – nazí jsme se narodili a nazí z tohoto světa odejdeme. Ani dům, auto, bazén, plazmovou televizi nebo poslední model iPhonu si z tohoto světa neodneseme. A stejně jako ostatní věci, i to všechno jednou pomine.
  2. Abychom hledali to, co je věčné a nepomíjivé a to je, jak jsem poznal, život v Ježíši Kristu. Bůh řekl, že každý, kdo uvěří v Jeho syna, Ježíše Krista, nezemře navěky a ani smrt mu neublíží. Ač se to může zdát nereálné, s Bohem se můžeme setkat osobně i dnes. Jen musíme udělat ten vstřícný krok dopředu a jít Bohu naproti.
On nás stále ještě zve – přijmeme ale Jeho pozvání?

 

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první :-)

Napsat komentář

  • na jiné komentáře odkazujte zápisem např. [2]
  • HTML značky nejsou povoleny
tučně označené položky musíte vyplnit

 

« seznam článků  na začátek příspěvku  na první komentář

2012 – 2018   Tomáš Režňák - programátor, webdesignér, taťka a křesťan ve vývinu :-)