Mezi dvěma světy
Tomáš Režňák

Podobenství o nevděčném hostu

21.6.2015

V jednom městě byl člověk, který miloval svoji rodinu. S tou rodinou obdělával sad, kde společně pracovali a trávili volný čas. Když byla vhodná příležitost, brával s sebou hospodář do sadu i jednoho hosta. Ten host byl v jeho rodině v úctě a mohl zadarmo užívat vše, co patřilo k hospodářovu domu. Byl zván ke společnému stolu a spával s nimi pod jednou střechou. Když však po čase host začal hanět chod hospodářovy domácnosti, radit hospodáři, jak vést rodinu ve vzdoru vůči hospodářovu Pánu a mluvit proti hospodářovu Pánu, tu si onen hospodář řekl: „Nebude mi lépe, když už nebudu zvát toho hosta do svého domu? Snad bude činit pokání a začne se u mne zase chovat jako host. Potom ho opět rád přivítám ve svém domě.“

Všichni znalci Písma tuší, že toto podobenství by v Bibli hledali marně. Ani nevím, jestli by ho Pán takto formuloval, protože není příliš duchovní. Je o jednoduchém principu, že host by měl vědět, kde má v rámci návštěvy svoje místo. O principu, že host není nad toho, kdo ho zve a že musí ctít pravidla, která jsou v domě, kde je hostem, nastavená.

Stejný řád bude platit pro domorodce i pro hosta, který bude pobývat mezi vámi. Ex 12, 49

Věřím, že stejný princip bychom mohli přenést i na zvedající se vlnu imigrantů z Afriky a dalších zemí. Ze zpráv, které se ke mně dostaly, vyplývá, že veškeré problémy souvisejí s neochotou dotyčných přizpůsobit se zákonům a morálním hodnotám, které jsou v Evropě zavedené.

Bůh na jiném místě říká: „Ten, kdo bude s vámi přebývat jako host, bude vám jako domorodec mezi vámi. Budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské.“ (Lv 19,34).

V této souvislosti mě ovšem napadá otázka – jsou ještě imigranti hosté, když je nikdo nezve? Může samozvaný host být stále ještě hostem, nebo už je máme považovat za své nepřátele? Ale i kdyby tomu tak bylo, stále nás Pán učí jít cestou lásky a modliteb za ně. Kéž nám Bůh dá moudrost a vedení, jak v této složité době stát.

Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět. Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. L 6,27-32

 

Komentáře (0)

Žádné komentáře. Buďte první :-)

Napsat komentář

  • na jiné komentáře odkazujte zápisem např. [2]
  • HTML značky nejsou povoleny
tučně označené položky musíte vyplnit

 

« seznam článků  na začátek příspěvku  na první komentář

2012 – 2018   Tomáš Režňák - programátor, webdesignér, taťka a křesťan ve vývinu :-)