Mezi dvěma světy
Tomáš Režňák

Nebojujte proti Bohu!

15.4.2014 2 komentáře

Občas si procházím internetové diskuse pod články, které nějak souvisejí, třeba jen okrajově, s tématem víry.

Občas mě tam překvapí názory lidí, kteří horlivě odsuzují církev – aniž by v posledních letech nějakou církev reálně navštívili a sami se přesvědčili, co ti věřící vlastně páchají v církvích za zlo.

Občas mě tam zamrzí přezíravé odsuzování Bible – na základě jedné věty nebo myšlenky, která se může zdát (z našeho, lidského, pohledu) zavádějící a lživá.

Občas tam ale narazím na otázky, které se ve fórech docela pravidelně opakují a na které stojí za to reagovat. Jedna z těch často opakujících se otázek zní zhruba takto: Jak to, že lidé i v dnešní moderní době věří v Ježíše Krista?

Tato otázka může mít více podob a protože si s ní lidé – obecně – nevědí rady, tak některé přerůstají v prostá dogmatická prohlášení, že víra patří do středověku (takoví lidé ovšem přehlíží skutečnost, že jsou obklopeni lidmi, kteří věří v Ježíše Krista, i dnes), příp. že je víra soukromou aktivitou několika bláznů a podivínů (takoví lidé ovšem přehlíží skutečnost, že Bůh si povolává i inženýry, lékaře, programátory a další lidi, u kterých bychom nedostatek intelektu jen těžko předpokládali).

Já si však této otázky cením zejména proto, že je konstruktivní a svědčí o tom, že tazatel o daném tématu přemýšlí (nebo tak na mě alespoň působí). A to je vlastně taky důvod, proč píšu tyto příspěvky - jako výzvu k tomu, abychom o věcech více přemýšleli a dali přednost osobnímu poznání a zkušenosti před zprostředkovanými informacemi.

Líbí se mi, že na mnoho otázek, které se pokládají v diskusích, najdeme přímo odpověď v tolik zavrhované i tolik milované Bibli. Mnohé naše lidské otázky, postoje a vzorce chování se totiž opakují a Bůh tak na některé otázky odpovídal již generacím před námi. My máme dnes tu výhodu, že máme Bibli, ze které můžeme čerpat a můžeme se poučit (otázka ovšem je, jestli tak činíme). Proto také můžeme číst o lidech, kteří již před necelými dvěma tisíci lety pátrali po tom, proč lidé věří v Ježíše Krista a jak vlastně s tímto chováním naložit.

Přečtěme si tedy oddíl z knihy Skutků, která popisuje událost v tehdejším Jeruzalémě. Náboženští vůdcové – farizeové, velekněží (kteří nevěřili v Ježíše Krista) – se sešli, aby soudili a rozhodli, jak dále naložit s křesťany (kteří věřili v Ježíše Krista).

Když je přivedli, postavili je před radu a velekněz je začal vyslýchat: „Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!“ Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba víc poslouchat než lidi. Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na kříž a zabili; toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů. My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.“ Když to velekněží slyšeli, rozlítili se a chtěli apoštoly zabít. Tu vstal ve veleradě farizeus jménem Gamaliel, učitel zákona, kterého si vážil všechen lid; poručil, aby je na chvíli vyvedli ven, a řekl: „Dobře si rozmyslete, Izraelci, co s těmi lidmi chcete udělat. Před nedávnem povstal Theudas a tvrdil, že je Vyvolený; přidalo se k němu asi čtyři sta mužů. Když byl zabit, byli všichni jeho stoupenci rozprášeni a nakonec z toho nebylo nic. Po něm povstal ve dnech soupisu Judas Galilejský a strhl za sebou lid; také on zahynul a jeho stoupenci byli rozehnáni. Proto vám teď radím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo; pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit – nechcete přece bojovat proti Bohu.“ Dali mu za pravdu; zavolali apoštoly, poručili je zbičovat, zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšovu a pak je propustili. A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno. Dále učili den co den v chrámě i po domech a hlásali evangelium, že Ježíš je Mesiáš. Sk 5,27-42

Cituji trochu delší pasáž, aby bylo zřejmé zasazení klíčového verše - „Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo; pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit – nechcete přece bojovat proti Bohu.“

Farizeus jménem Gamaliel nebyl člověk, který by věřil v Ježíše Krista – jinak by nebyl na straně soudců, ale na straně obžalovaných, tedy křesťanů. Dával za příklad různá tehdejší hnutí, která se snažila strhnout lid na svou stranu. V té době ještě nemohl tušit to, co už dnes víme s jistotou – totiž, že ani do dnešní doby se nepodařilo „ty lidi“ vyhubit. A sám také uvedl důvod, proč se to nemůže podařit – „pochází-li toto dílo z Boha“.

A to je také ten důvod, proč i dnes, v dnešní moderní době, vidíme stále nové a nové lidi přicházet ke Kristu a vyznávat Jej jako svého Spasitele a Pána. Proto i dnes jsou denně křtěni lidé v církvích po celém světě. Proto i dnes můžeme sledovat, jak se mládež obrací k Bohu a společně Ho chválí a horlí pro Jeho jméno. A bude tomu tak do doby, dokud Bůh bude chtít a bude povolávat ke spáse další lidi. Protože je to Boží dílo a nelze jej lidskýma rukama zastavit.

Jako lidé máme v zásadě jen dvě možnosti – bojovat na straně Boha a nebo proti Němu. Bláhovost boje proti samotnému Bohu si někteří lidé dobře uvědomovali už před dvěma tisíci lety. Ti, kteří toto poznání neměli, zůstali slepí a bojovali svůj marný boj dál.

Zvažme tedy moudře, na jaké straně budeme v životě bojovat.

 

Komentáře (2)

2.6.2014 12:41   (nejnovější)
#2  TR
Milý Davide, děkuji za komentář, ale přiznám se, že moc nerozumím tomu, jak souvisí s tématem článku.

Proč Bůh dopouští utrpení Vám asi nejsem schopen vysvětlit. Napadá mě z Bible příběh Joba, který také procházel těžkými zkouškami a nerozuměl tomu, proč ho potkaly (http://cs.bibleserver.com/text/CEP/Jób).
Některé těžkosti si v životě přivodíme sami svou nerozumností (např. nadměrným pitím, braním drog, ...), jiné asi nejsme schopni ovlivnit.

Kdybyste chtěl, napište mi na e-mail a můžeme se za Váš problém modlit - Bůh je ten, na koho se ve zkouškách a těžkostech máme obracet a u Něj hledat naději.
29.5.2014 20:52   (nejstarší)
#1  DAVID
A co zrovna ty budeš dělat, až budeš 12let hořet v ohních bolestech a stachu...o jakých média v dnešní době hovoří, jeko o "NEMOCECH" to totiž pak sáhneš po čemkoli... kort po Boží zodpovědnosti (jestli si to vůbec dokážeš představit to utrpení ? hmm?.....

Napsat komentář

  • na jiné komentáře odkazujte zápisem např. [2]
  • HTML značky nejsou povoleny
tučně označené položky musíte vyplnit

 

« seznam článků  na začátek příspěvku  na první komentář

2012 – 2018   Tomáš Režňák - programátor, webdesignér, taťka a křesťan ve vývinu :-)